S velkou lítostí jsme přijali zprávu o úmrtí Krzysztofa Pendereckého, světově proslulého polského skladatele a dirigenta. Bylo nám velkou ctí, že v posledních letech navštívil také Česko: loni v listopadu se osobně zúčastnil koncertu v pražské katedrále sv. Víta „Poděkování za svobodu“ (https://bit.ly/2Jzxm6h), který Polský institut organizoval spolu s Instytut Adama Mickiewicza, v září 2018 zahájil v Olomouci výstavu Rozlomená doba 1908-1928 / Years of Disarray 1908-1928 v Muzeum umění Olomouc slavnostní koncert krakovské filharmonie pod taktovkou Pendereckého v kostele Panny Marie Sněžné. 🎼 🎼 🎼 Krzysztof Penderecki svou tvorbou zásadně obohatil dějiny vážné hudby. Narodil se 23. 11. 1933 v Dębici v rodině s polsko-německo-arménskými kořeny. Skladbu studoval v Krakově nejprve soukromě a v letech 1955–1958 na Státní hudební vysoké škole u Artura Malawského a Stanisława Wiechowicze, v roce 1958 začal na své alma mater přednášet a v letech 1972–1987 byl jejím rektorem. Jeho úspěšnou skladatelskou dráhu odstartovala v roce 1959 účast v soutěži mladých skladatelů, kterou pořádal Svaz polských skladatelů – v ní se jeho skladby (přihlašované anonymně) umístily na prvním, druhém i třetím místě… Jeho skladba Žalozpěv obětem Hirošimy (1959) získala cenu UNESCO a je uváděna na rozhlasových stanicích celého světa, a Krzysztof Penderecki se zařadil k předním představitelům hudební avantgardy tohoto období. Ve své tvorbě experimentoval se zvukem, tonalitou, netradičními vyjadřovacími prostředky a novými technickými vymoženostmi. V roce 1966 se však ve svém díle Pašije podle Lukáše zcela odklání od radikalismu avantgardy a vytváří dílo přístupné běžným milovníkům hudby, se srozumitelným obsahem, strukturou a emocemi. Od 70. let Penderecki skládá symfonie, jeho odklon od avantgardy je již trvalý. Pendereckého hudba zaznívá v mnoha filmech světových filmových tvůrců (mj. Stanley Kubrick, William Friedkin, Andrzej Wajda), třebaže původní filmovou hudbu složil pouze k jedinému celovečernímu filmu: Rukopisu nalezenému v Zaragoze režiséra Wojciecha Jerzyho Hase. Krzysztorf Penderecki se od 70. let věnuje také dirigování – řídil řadu renomovaných světových orchestrů. Jeho díla často vznikala z podnětu významných institucí (OSN) či měst (Moskva, Jeruzalém), je držitelem mnoha ocenění včetně několika prestižních cen Grammy. Zemřel 29. 3. 2020 v Krakově.
Foto: Koncert Poděkování za svobodu, www.bartbarczyk.com / Instytut Adama Mickiewicza. (zdroj: Polský institut v Praze)
Krzysztof Penderecki, který se narodil v roce 1933 ve městě Dębica na jihovýchodě Polska, byl autorem desítek symfonických, sborových a operních děl. V mládí se učil hře na housle, později vystudoval kompozici na Krakovské hudební akademii. Senzaci v Polsku způsobil, když v roce 1959 do soutěže mladých skladatelů anonymně zaslal tři díla a vyhrál s nimi všechny tři udílené ceny.
Ve světě na sebe poprvé výrazně upozornil jako autor skladby Žalozpěv obětem Hirošimy, za niž v roce 1959 získal cenu UNESCO. Jeho kompozice zněly ve filmech Vymítač ďábla (1973), Osvícení (1980) či Katyň (2007). Získal čtyři americké Grammy a byl držitelem i jiných ocenění.
Wspomnienia Wielkiego Człowieka, nietuzinkowego Kompozytora, dla którego wielką miłością była Muzyka, Koncertowanie i sprawianie ludziom przyjemności z obcowania z Tuzami Sztuki, Muzyki – Kultury! Spotkanie w 2017 i niezapomniany koncert – zwieńczający 72. edycję Festiwalu: Pražské jaro – Penderecki & Symfonický orchestr Českého rozhlasu w programie znlazła się bodajże najważniejsza symfonia z repertuaru Maestro – Krzysztof Penderecki: Symfonie č. 7 „Sedm bran jeruzalémských”. Koncert poświęcony był pamięci Jiřího Bělohlávka, nieodżałowanego szefa i dyrygenta Czeskiej Filharmonii i znaczącej postaci dla wysokiego prestiżu, jakim cieszyła się Praska WIosna. Owacje trwały kilkanaście minut. (zdroj: FB Marzena Ewa Krajewska)