Moje wspaniałe życie

Lidská společnost je malý svět, ve kterém lidé komunikují různými způsoby. Za zvláštní společnost lze považovat rodinu, která občas přináší jak štěstí, tak i zármutek. Komunikace v rodině by měla předpokládat vzájemnou součinnost a pochopení. Dost často se ale stává, že cokoliv řekneme, co sdělujeme, o čem informujeme, může ovlivnit nás a svět kolem nás. Všechno má své důsledky, a právě tento občas křehký životní princip Łukasz Grzegorzek v tomto snímku využil.

Joanna „Jo“ Lisiecka (Agata Buzek), starostlivá dcera, volnomyšlenkářská matka, milovaná angličtinářka a manželka, se kterou by bylo možné dosáhnout hvězd – pokaždé vypadá fantasticky, avšak bohužel se tak vůbec necítí. Łukasz Grzegorzek, podobně jako v Trenérově dceři (Córka trenera, 2019), ukazuje rodinné vztahy, které jsou dost často vystaveny velké životní zkoušce. 

Human society is a small world in which people communicate in different ways. A family that sometimes brings both happiness and sorrow can be considered a special society. Communication in the family should presuppose mutual cooperation and understanding. But it happens quite often that whatever we say, what we communicate, what we inform, can affect us and the world around us. Everything has its consequences, and it was this sometimes fragile life principle that Łukasz Grzegorzek used in this film.

Joanna “Jo” Lisiecka (Agata Buzek), a caring daughter, a free-thinking mother, a beloved English teacher and a wife with whom it would be possible to reach the stars – she always looks fantastic, but unfortunately she doesn’t feel that way at all. Łukasz Grzegorzek, similarly to Coach’s daughter (Córka trenera, 2019), shows family relationships that are quite often subjected to a great test of life.